Svítání v Telči
Svítání v Telči
Rozvlnil můj cit
dívčí zpěv
podobna své kytaře,
s úsměvem po pražcích,
v imaginárních prstokladech
nahoru a zpátky
spoluhrál jsem.
Souhlasné tóny slyšel bys,
byli jsme však úplně sami.
Telčská podloubí o půl čtvrté,
dávno oproštěna od chodců,
kojila svůj po samotě chtíč.
Nevím, proč tam byla,
a já přes náměstí šel.
Než protrhla se stavidla tmy
a rozlilo se světlo,
zámeckou zahradou
vedly nás ptačí dvojhlasy
mlčky hledat slunce
druhému v očích.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Jsem ráda, že stále existují romantikové, kteří dovedou vykreslit lásku, aniž by malovali:) láska je opravdu důležitým hybatelem, bez ní by nebylo nic... Nic co by mělo smysl:) Snad se do Telče někdy zatoulám a vzpomenu si na tvou básničku:))
31.08.2008 21:23:00 | Sunny
chodit... a dívat se... a pak souznít... není těm básníkům krásně na světě? :o)
je to krásně napsaný :o)
23.06.2008 14:55:00 | hanele m.
...tak to fantastické snoubení , žena , kytara a svítání a všechno dohromady v té největší možné lásce ,
to umíš na Literu pouze ty ...a nesmím zapomenout ,ještě na tu atmosféru , té nádherně věkovité Telče , ta tomu taky dodává své a básnická dušička má pak co dělat aby tu všechnu krásu toho co prožila mohla ukrýt do slov ...Dávám ti super tip , je to opravdu moc citové a prožité a takové básně jsou nejkrásnější a tě přežívají v srdci těch druhých lidí ...přeji hezký den Jirka
23.06.2008 10:00:00 | kavec
