Z hlubin duše vyvěrám

Na talŕ světlo své pokládám,
plnými hrstmi můžeš brát hroznů rozkoše,
pohledy sát,
dotekem chvil sladkých drtit semínka v touhu hlazení
Nezasiješ-li jichvšak nazpátek do srdce svého
uhasne duše, usne vědomí
a zůstaneme opět sami
dva vyprahlé ostrovy...