.
jsi kdesi za lesy,
pohráváš se mnou si
stříbrnou nití
z pavučin sebranou
tam venku za branou,
z letního kvítí
kladeš mi otázku
jít nejít za láskou
uprostřed žití
znova se strachovat,
objímat, milovat
své malé štěstí
myšlenko, probuď se,
sen není na místě,
budík už zvoní
.
hm.......srdce nám dáva myšlenky lásky, mysl nám dáva zas nové vrásky, je simbióza to se ví, však jen málokdo to pochopí. Taky moc hezká básenka
25.06.2008 13:35:00 | Aka Kiss
Já už vím...zázraky se dějí.
Věř mi.
Ale jenom odvážným přejí.
Když se začneš bát,
sám sebe DÁT,
je po zázraku.
A někdy to stejně nevyjde...
Pak sám a sám,
slzami svými,
na majáku, moře budeš solit.
Tak rozhodni se !
Co budeš, můj milý, volit ?
24.06.2008 23:30:00 | spare
myšlenka nemá co klást otázky:-) od toho je tu srdce - a srdce nic neklade - srdce vede...
24.06.2008 23:13:00 | monterka
Jdi za láskou
a neptej se,
zda zůstat stát,
právě láska
umí krásné okamžiky
a radost dát.
Objímej, miluj,
otevři ji
své srdce,
je-li ve hvězdách
dáno Tobě,
bude chutnat sladce.
24.06.2008 22:27:00 | Lorraine