.
.
Byl jasný slunečný den
a ona zatoužila po duze
(to není jen tak
vyčarovat duhu)
Bylo to nejkrásnější kouzlo jeho života
Když přišel podzim
vyčaroval jí kytku
Ale stejně zůstal sám
(a vlastně to čekal)
Kouzla se mu nedařila
místo dvou holubiček
dva osamělé stromy
Tak zašel do obchodu s hračkami
a koupil si malý dětský revolver
Pak při západu slunce
zkoušel největší kouzlo svého života
Hejno polekaných havranů
se rozlétlo do všech stran
To kouzlo se povedlo
U náhrobku plakala
ošklivá černá vdova
.
.
Musela jesm se přihlásit, tuhle jsem ještě nečetla,
...když přišel podzim
vyčaroval jí kytku...
Četla jsem si několikrát, je kouzelná.
10.10.2016 10:50:47 | Philogyny1
děkuji - jak jsem psala někde níž a mnohem dříve - bylo to podle koláže - měla jsem uhodnout příběh za ní ukrytý - prý jsem se docela trefila :o)
10.10.2016 21:01:12 | hanele m.
Tak tomu říkám majstrštyk . Nene nedělám si legraci. Zaujalo mě to.
10.10.2016 10:34:00 | klaun
Miluju duhu a nesnáším smutný konce... ale jim je to jedno...těm koncům...stejně přicházejí...
07.07.2008 17:27:00 | Jabba_Hutt
hezký, chytlavý... mám rád zbásněný příběhy, každej verš jsem čekal, kam posune děj ten další...
30.06.2008 21:49:00 | drsnosrstej kokršpaněl
a víš že to vzniklo podle koláže? kamarád ji vyrobil a řekl abych zkusila napsat o čem si myslím že to je... ale ten jeho obrázek se mi ztratil už dávno...
29.06.2008 20:47:00 | hanele m.