Byl jsem tím, co jsi chtěla,
ale má duše zapomněla,
nechtěla padat stále níž
a Ty lásko, Ty to víš,
že stačí málo,
když si jen sníš,
a chvíle zničí lásku z papíru,
nahou ji vkládám do rýmu.
Jsi jak hlouček upírů,
jako štěstí bez míru,
však nedávám to za vinu,
když tě do svých rukou zavinu.