Krása lásky

Anotace: Nepíši to pro sebe píši to pro jednu krásnou dvojici co jsem jejich pritelem mozna mi to dilo odsoudite ale neni pro vas ale jen pro ty dva co mam rad, pro ty co jim lasku preji

Začalo vše jak krásné psaní,
nebylo slov,byl jen pocit,bylo jen skvostné přání.
Potkaly se dvě duše,dva lidé,dvě krásy,
byla láska,byly slova,překrásně voněly její vlasy,
byla jak víla luční,lehké kroky,oděv blankytný.
Přišel princ,co místo v jejím srdci má,
uvidí ho poprvé a přesto ho tak krásmě zná.

Přece jen láska pravá,ten pocit,to milování,
to chmurné trápení,jen ta ryzost v srdci,to zlo uhání,
vzdyť jen ona,je ta louka co voní i když je zima.
Přeji vám jak autor bezesný,co laskou bláboli,
vím,že vy dva k sobě patřící,jste ti,co vám city přejí.

Jen sám tu jsem, přeji vám,ať vaše city vás hřejí,
vím,že závist se mnou cloumá,vím,že jsem sám,vím to.
Přítelem budu, dám vám vše co srdce žádá.
Zavidím,prostě jen mdlím,mé srdce už se neovládá,
nejsem zlý,nejsem žárlivý,jsem jen člověkem.
Nebojte se osoby mé,svědomí mého,
jsem přítel váš,jen přeji ať láska vaše dosáhne svého.

Jen přání,jen zdání,jen krása lásky,
jen co je krásné vyhlazuje na duši vrásky.