Kde jsou?

Kde jsou ty hvězdy?
Svítávali nad hlavami dvou milenců
A zpívali o velkých snech
Mít doma spoustu cvrčků.

Vyhasli do smutku,
Když ti dva odešli každý jinou cestou
A neuměli zpívat dál bez textu,
Který ani jeden z nich neuměl dále složit.

Kde jsou ty protoužené noci?
Lehávali v posteli svírajíc polštář
A snívali alespoň o malém objetí,
Které znamenalo celý svět.

Utekli pod postel,
Když jim to kdosi zakázal
A pláčou s tajemstvím touhy
Dát všechno znovu najevo.

Kde jsou ty hříšná těla?
Váleli se v trávě hledajíc sami sebe
A líbali slané tváře,
Které se usmívali při každém pohledu trochu níž.

Umřeli v prokletí samoty
Když museli vzdorovat
A prokleti všemi hříchy
Touží po další prokletí.