Necháš mě polykat
mý horký slzy
Zmučenou čekat
na soucitný vzkazy
A Tvý egejský oči
stejně prozradí
že osamělý noci
mý city nezradí
Řekni mi, kde jen
naplníme tenhle sen?
Listopad Tě přivál
Červenec mou krev nakazil
Duben jabloňovej květ odvál
Sladkej červen mi Tě zobrazil
Teď se ptám,
kdy Tvý ústa
ochutnám...
Upřímnost v básních miluji...Píšeš velice hezky...Jen tak dál, Rolničko:-)
03.07.2008 13:24:00 | Ewineccka
Hezká, upřimná... opravdu povedené zobrazení těch měsíců - jako plynutí času a touhy... Kdy? to je těžká otázka.. já jsem se dočkala, to samé přeju i tobě :))
01.07.2008 23:34:00 | lennerka
...tajemství života, to je na něm právě to moudré, že člověk může tušit, ale neví...má však velké předpoklady pro svá přání a touhy něco udělat... :-)
děkuji, že jsi u mě zacinkala..:-)
01.07.2008 10:41:00 | Lota
Hmmm, zajímavá a poustavá básenka, zláště ty měsíce ... až mne tak napadá, co takhle napsat básenku a dám tam celý rok ... tedy jen ty měsíce :o))
30.06.2008 13:51:00 | NikitaNikaT.
Hezká básnička, takové upřímné vyznání. Moc se mi líbí některá slovní spojení, např. egejský oči.
30.06.2008 11:51:00 | danaska