Jeníčku!

Anotace: pohádka o jeníčkovi a mařence...

Jeníčku, jsem Tvá Mařenka, Máří,
i voda na kávu se již vaří.
Opět jsi byl z domu celou noc,
hlavou honilo se ledacos.

Rybičko zlatá, tvé něžné ploutve
hmatatelně pluly po mém těle,
V té strašné bouřce se někdo koupe,
- ty a já a naše myšlenky smělé.

Vzpomínáš na náš první polibek?
Venku lilo a já volala, kam se dalo,
na zahrádce všechny květy byly polité
a nové ráno mě smutkem zasypalo.

Byla to další prázdná noc bez tebe.
Kde jsi byl? Kdo tě chtěl mít, jako já?
Já ptala jsem se oken, Máří bláhová.