Labutí

Jsem zmatena. Jsem zakleta.
Odílie? Odetta?

Jsem zakleta
v tvé dlane

které
studí

usnula jsem na sto let
pod ledem
tančím pomalé mesíční
pas de deux

(jen kdybych vedela
jakou roli přiřknuls mi)

/a kýčovité odchody
mi nesluší, abys vedel
a ani bílá, ani labute/

a celé je to jen dlouhé, hloupé, studené
jakobys navlékl ty tesné baletní kalhoty
a jal se stáčet piruety
jenže já
se nevejdu
do kostýmu.

A možná ani ty nevíš
zda Odílie, či Odetta
a tak tu stále spím pod ledem
sama.
zmatena.
zakleta