Anotace: Na branku duše buší splín, jemuž se člověk nezbrání, bláhové srdce marně sní o novém Lásky shledání...;o( 07.07.2008 básně/láska - zklamánízměnit
Když Lásky sen se rozplynul,
samoten bloudím světem dál,
připadám si jak v plotě kůl,
pryč je vše krásné, co jsem znal..
A srdce mé již nemá sil
bít se se stínem prchavým,
tam, kde jen přelud Lásky zbyl,
s nímž tiše splývá i můj splín.
Ještě chci malou chvilku snít,
než ztratím se za setmění,
že zas smím z číše Lásky pít,
ač skutečnost to nezmění.
Tesklivá rána, z nichž vstává
zas další bezútěšný den,
v srdci zmírá touha hravá,
a vášeň zdá se k smíchu jen!
Kozorozi říji mají
po celičký boží rok!
/Ty své rohy nesundají,
k soubojům je vždy jen krok.../
O jakých svých holkách mluvíš?
Ty snad zde nějaké máš?
A co, probůh, jenom míníš
tím, že mi to spočítáš?
Už si zapomněl, jak prášil
jsem Ti kdysi kožich Tvůj?
Fandíš si jak baron Prášil!
Raději se skryj v svou sluj!
17.07.2008 01:53:00 | Kozoroh 1
splín do duší nepouštět...Nadějí nech vzduch kolem sebe provonět...
08.07.2008 12:30:00 | malá a šikovná
to se stává...nemohu k tomu nic více dodat...Ale báseň je krásně napsaná!
07.07.2008 17:57:00 | monterka