*
Pohádkář se mýlil
když babskými jehlami
do košil všíval děj
o zablýsknutí v podzámčí
o milencích…
my -
v zkrocených
hřmotech hromů
naslouchali říkance
a slova mytá
pod ošuntělou klenbou
deště
vábila uši
nacházet pravdu
v dopadech
jehelnic
my -
k sobě přimknutí
jak zplihlé lokny
k spánkům
trhali jsme mýdlo
z pavučin
a napínali kůži
až se vzájemnost
z žil do žil
přelévala
odbíjením
zvonů
*
"prostějanek" si básničku chce přečíst patnáctkrát...moc jí to schvaluji - a čtu po šestnácté...
:-)
25.07.2008 07:27:00 | el viento
..pohádkář se nemýlil,
jen ty košile se už
přestávají nosit...
===
Jiří s.
21.07.2008 00:48:00 | j.c.
klidným hlasem... 36
nemám slov děkuji za ta krásná slova aspon vím co dokáže člověk pro člověka znamenat
13.07.2008 22:04:00 | Pavel Kotrba
jsi jeden z nikdy nezklamávajících autorů; co báseň, to truhla perel... nádhera
13.07.2008 13:13:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Narazil jsem nahodou....skvostne verse, prestu i dalsi tvoje dilka.
09.07.2008 17:21:00 | Jacues W. Moucheron
Hezky napsané dílečko, má to krásnou myšlenku a ty obraty opravdu stojí za to, krásná přirovnání.
09.07.2008 11:21:00 | Selča
...nejprve jsem si říkala, to už je zase poledne???...ale ne...to jsou Tvoje zvony, které vnímám silně, silně...zní nádherně
09.07.2008 10:52:00 | Lota