Okamžik pravdy!

Jak rád jsem se Tě dotýkal,
protože pak jsi věděla jak mi je,
byli jsme spolu blíže k nebesům
a já nechtěl jít pryč.

Vše můžeme ochutnat během chvíle,
vše co dýcháme jsou naše životy
jen nechci abys věděla kdo jsem,
neboť vše jednou ztratíme.

Vypadá to jako ve zlém filmu,
kde zaživa bolestivě krvácíš,
vše se konec konců rozpadne,
a i ty ochutnáš svůj život.

Nechci abys mě viděla,
nemyslím, že bys to pochopila,
nemůžeš bojovat s pláčem,
okamžik pravdy je mou lží.