Pocit úzkosti mě sžírá,
srdce bije stále více,
naděje má umírá,
jak když zhasíná svíce.
Nechci ubližovat tobě,
prosím, ať se to vyřeší!
mám být snad radši v hrobě?
Když má duše tolik hřeší.
Jak se to jen stalo?
Slepě jsem věřila lásce své,
je to snad málo?
Teď chci však srdce tvé.
Srdce tvé i lásku tvou,
touhu svou nezkrotím,
je život jen pouhou hrou?
Hrou, kterou nás usmrtím...