Bolest

Je to pravda,že rád tě mám,
ale co stím nadělám,když jsem teď sám..?
Jsem tu,jít spát nemužu,
to že nechceš být se mnou,nic s tím už nezmůžu..
Teď můžu jen vzpomínat,
ke skále okovy se upínat,
ať orel skalní mi může pořád dokola,
srdce mé mi z hrudi vyjimat,
vyjímat ho svým ostrým zobákem,
pokaždé,když slunce vyjde nad ránem..
Přes noc ať se mi rány zacelí,
zacelí,nikoliv však zahojí..
Dokud tu ten orel bude,
mé srdce se už nezasměje..
Čekám až se tu někdo objeví,
někdo,kdo ty okovy uvolní..