Tvůj obraz
zůstal mi pod víčky
z velblouda taška
svetr i střevíčky
Za oknem tma
vzduch se zimou chvěje
na knotu svíce tma
život šel spát
Z roztržených peřin
sníh na ledovou kru padá
jak za nádechem výdech
slovo za slovem polykám
jež neprozradím ani sám sobě…
sních má být sníh... nebo to má být smích?
Hezká báseň... avšak, neschovávej před sebou ta slova...
co když... některé z nich... smutek před Tebou schová?
13.09.2008 22:26:00 | Levandule
smutné.. a krásné... ale věř, bude líp, i když teď Ti to možná příjde jako nereálné... tyhle pocity znám, nevěřila jsem ostatním, když mi tvrdili, že zase bude líp... Ale ono opravdu bude.. časem.. Jen člověk musí chtít
23.07.2008 00:43:00 | Caracol