Bojím se vzpomínek
Pomoc!
Bojím se „jenom“ svých vzpomínek
Pomaloučku melu na mlýnek
Za každým otočením vzpomínám na tebe…
Bolestí stahuju se do sebe-každý to zná
Další otočením bodneš do mě znovu dýku
A mě nezbývá než slzet-potichu
O dřevěnou podlahu klapou mé bosé nohy
Zimou a strachem se chvějí…
Bojím se svých vzpomínek ,nemelu za mlýnek
-už to přiznávám
Za to ty,jsi semlel moji duši do mlýnku místo kávy
Ale já ,ti to odpouštím-napořád,nic to neznamená
Jen to bolí…a to tak ,že moc…
ST! je za obsah a vyjádření, ale dílko pro mne velmi bolavé ... také si cením teho odpuštění, to umí málo lidí ...
24.07.2008 09:54:00 | NikitaNikaT.