.
co s tou mrchou
když je na zlost
prožírá mnou
na holou kost
bez milosti
slitování
se jí zbavit
do skonání
zapomenout
všechny věky
vypálit tě
ven z paměti
zbude ze mne
pouhá nula
vůči tobě
jako žula
ještě rozvod
po něm ámen
už jen drtím
tvrdý kámen
cesta příští
urovnaná
šotolinou
do neznáma
.
..minulost-máme stále sebou..také bych ji nejraděj zahrabala-hodně hluboko..
06.08.2008 08:50:00 | igniss