Rozpolcenost mysli

Anotace: Jen taková krátká báseň, kterou vyjadřuji mou bázeň...

Jen trochu vína si dám,
proč teď pít? Nejsem v tom sám.
Když vytlouci klín klínem,
tak proč nezapít to vínem.

Víno je zrádná tekutina,
ale lepší myslet naň teď,
než na chuť tvého klína.

Proč vzpomínat na to mám?
Když sám se sebou jsem jen sám.
Víno může mít i různou pachuť,
ale lásce tvé jsem já nepřišel na chuť.

Nebo možná ty lásku mou nechápeš?
A proto duši mou na kousky teď drápeš.
Teď má otázka má zní?
Zda-li duše tvá je v souznění s mou duší.

Když však nasaji vůni tvou z hluboka,
jak pil bych studenou vodu z čirého potoka.
Připadá mi ta voda čirá,
jak nicota z hlubin vesmíra.

Ale co vlastně je lepší než voda chladná?
Láska, štěstí či jen vůle bezradná?
Není vůle bez rozumu,
nahradit lze však litrem rumu!

Alkohol je lékař zrádný,
síla vůle nepomáhá,
realitu mění ve sny,
sny však vstřebat nepomáhá...