Návštěvnost
Písek mezi zuby
Písek mezi zuby
Když tak ležím sama
v naší posteli...
Bože, já nic necítím.
Ležím se sirkami pod víčky,
nemůžu spát,
mám v sobě poušť.
Písek se sype na Tvůj polštář.
Bude Ti skřípat mezi zuby.
To až se vrátíš,
a budeš na mě...mlčet.
Jako dřív.
v naší posteli...
Bože, já nic necítím.
Ležím se sirkami pod víčky,
nemůžu spát,
mám v sobě poušť.
Písek se sype na Tvůj polštář.
Bude Ti skřípat mezi zuby.
To až se vrátíš,
a budeš na mě...mlčet.
Jako dřív.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Rozbité hodiny
tikaly
zrníčky pouštního písku.
Střepy zmizely,
zbyl jen čas
chroupající němá slova…
20.10.2008 18:31:00 | kouzelníček
To teda jo!
Stačí, když je ten člověk nablízko, může i mlčet..i to pomáhá. Je to taková terapie - kolektivní mlčení. Slyšela už jsi o tom?
10.08.2008 21:25:00 | Chancer
hodně pocitové dílko... a originální název!
10.08.2008 16:04:00 | Caracol