Věrná tomu kterému nepatřím
Věrná tomu kterému nepatřím
Necháváš mě vyznávat ti lásku
Ačkoliv přesto dávno víš, že tě miluji
Ne, že bys mě neměl rád
Ale je tu něco, co nechceš mi říci
Možná se jen bojíš
Ale když je ti smutno, na mě se obrátíš
Protože dost dobře víš
Co k tobě cítím
A snad se tím i bavíš
Odněkud se vynoříš a zas zmizíš
Ale jen za zatáčku, aby se neřeklo
A taky, aby se tě mé srdce neleklo
Až se zase objevíš a obejmeš mne slovy
A dáš mi jimi najevo, že se někdy setkáme
Tak to umíš jen ty
Nevzdáš se mne, něco tě za mnou táhne
Ale přesto se mnou nejsi
Vím, že se mi zas mihneš za zády
A znova se mi ukážeš
A já budu čekat jak se rozhodneš
A ty mě možná odkopneš
A já tě přesto neodvrhnu
Vím, že tohle nemá cenu
A stále tu divnou hru s tebou hraju
Můžu být s jiným
Ale podvádím tebe
I když vím, že mi nepatříš
Už asi šílím
Tahle nekonečná válka s city
Musí skončit jednou pro vždy
Už nemůžu dál trpět jako dosud
Musím si najit jiný osud
Možná mě ani nechceš
A proto mě házíš mezi odpadky
A mě dochází síly a začínám se smiřovat s tím
Že musím žit bez lásky
Věrná tomu kterému nepatřím.
Ačkoliv přesto dávno víš, že tě miluji
Ne, že bys mě neměl rád
Ale je tu něco, co nechceš mi říci
Možná se jen bojíš
Ale když je ti smutno, na mě se obrátíš
Protože dost dobře víš
Co k tobě cítím
A snad se tím i bavíš
Odněkud se vynoříš a zas zmizíš
Ale jen za zatáčku, aby se neřeklo
A taky, aby se tě mé srdce neleklo
Až se zase objevíš a obejmeš mne slovy
A dáš mi jimi najevo, že se někdy setkáme
Tak to umíš jen ty
Nevzdáš se mne, něco tě za mnou táhne
Ale přesto se mnou nejsi
Vím, že se mi zas mihneš za zády
A znova se mi ukážeš
A já budu čekat jak se rozhodneš
A ty mě možná odkopneš
A já tě přesto neodvrhnu
Vím, že tohle nemá cenu
A stále tu divnou hru s tebou hraju
Můžu být s jiným
Ale podvádím tebe
I když vím, že mi nepatříš
Už asi šílím
Tahle nekonečná válka s city
Musí skončit jednou pro vždy
Už nemůžu dál trpět jako dosud
Musím si najit jiný osud
Možná mě ani nechceš
A proto mě házíš mezi odpadky
A mě dochází síly a začínám se smiřovat s tím
Že musím žit bez lásky
Věrná tomu kterému nepatřím.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Ztracená existence, zkus žít, ne jen existovat... Některé věci bolí tak, že je lepší na ně nemyslet, i když je to těžké...moc těžké...ale někdy na chviličku to jde a pak je svět zase okamžíček bezstarostný... Upřímná zpověď, taky mi to nepřipadá jako báseň, ale asi mnoha lidem mluvíš z duše... nejen mně...
18.08.2008 22:59:00 | Muriel
taky si myslim, ze neni poezii, nybrz vykrikem do tmy, ktery je mi tak blizky az se mi to nelibi :-(
13.08.2008 17:54:00 | saddova
Moc nevim, jestli je Tvé dílo poezií, ale na mě jeho obsah zapůsobil... je to tak pravdivé a upřímné líčení lidského trápení, které k životu patří, že TIP jsem musel udělit :) P.S.: Vim, že nemusel, jenom umřít musím :)
13.08.2008 16:29:00 | Ctěný pán