Návštěvnost
Johanka v pokoji plném hraček
Johanka v pokoji plném hraček
V pokoji plném hraček
přepadnul mě smutek
ze zneužitých žiletek.
Srdce mám předávkovaný
a kolem je spousta krve.
Je Tvoje, či moje?
,,Vzpomínáš, kdy sem naposledy
zapálil svíci
ve Tvé duši?"
Chvěju se ve větru pocitů,
které se prohánějí mým tělem.
Johanko, dnes hoříš i za mě.
přepadnul mě smutek
ze zneužitých žiletek.
Srdce mám předávkovaný
a kolem je spousta krve.
Je Tvoje, či moje?
,,Vzpomínáš, kdy sem naposledy
zapálil svíci
ve Tvé duši?"
Chvěju se ve větru pocitů,
které se prohánějí mým tělem.
Johanko, dnes hoříš i za mě.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
kdy sem naposledy
zapálil svíci
ve Tvé duši?"
... krásné, nemám co dodat... snad jen, že celková forma básně se mi líbí, slečno saddová :-)
15.08.2008 16:17:00 | Caracol
téma mi az tak nevadi, to je APCH jako bys rekla "zase ta laska" , ty je taky vsude plno, me spis vadi zpracovani, to by mohlo byt lepsi, celkova forma basne...
15.08.2008 15:48:00 | saddova
zase ty žiletky, zase ta krev, chjo, furt dokola :/
15.08.2008 15:00:00 | 0-0
Ta svíce hoří pořád/něco jako olympijský oheň/ jen někdy to teplo je cítit méně, věř a ono zase začne hřát
15.08.2008 12:40:00 | SZN