Motýlek

Jsem muž a Ty jsi žena
do sedmi závojů zahalena
milostným nektarem orosena
to vím
tuším
miluji
chtěl bych Tě dobývat potají
nezbední ďáblíci doufají
ve dne i v noci mi šeptají
o Tvé kráse
nejím nespím myslím
jen na Tebe
na oči ústa vlásky
nádherné čarokrásky
na Tvé tělo
svědomí
oněmělo
a já slibuji
hory a doly
svatební stoly
bohatství štoly
jsem rozechvělý
třesu se touhou
svádím to na lásku
na křídla bělásků
přísahám
věrnost
věčnost
cit
musím Tě mít
strhám závoje
dám se do boje
s dívčí cudností
opatrností
zkuju mosty
povolnosti
dobudu bránu
odejdu k ránu
navždycky