Jak to umíš jenom ty...

Anotace: měl jsem chuť psát, vzniklo tohle... "Tu" dívku, o které píšu neznám, ale někomu se to hodit může...

Asi jsem tě neznal.
Myslet, znamená houby vědět,
A já myslel, že…
Nemyslel, já doufal,
Věřil jsem tvým lžím,
Jako dítě věří matce,
Když na něj sladce,
Dýchá…?

Tvé obětí,
Zdálo se chladné,
Ale já naivní,
Myslel si,
Že když obejmu víc,
Chladno zchřadne…

Myslet znamená houby vědět…

Slepý a hluchý,
Viděl a slyšel jsem jen tebe…
Ty si vnímala okolí,
A lhala si mi,
Ale mě to nebolí…

Vzpamatuju se,
Já ano, o to strach neměj…
Ale ty?
Raději se nesměj,
Uvidíš, tebe to bolet bude,
Až tě někdo do zad bodne,
Tak jako ty mě…

A já končím,

Nevidím tě, neslyším,
Nevnímám a necítím,
Jsi vzduch,
Co sfoukl mě dolů,
Ze skály? Věže?
Prostě jsem neviděl dveře…
Co vedly pryč od lží,
Od Tebe!

Víš co? Užívej si dál,
Jak chceš a jak to umíš jen ty…