Zima života

Anotace: Pisu ze svych citu ac basne pochmurne nejsou zadany ja to vim a presto je pisi

Zima tuhne,mráz tělem jak blesk projel.
Běžím polem širým, hledám duši živou.
Mráz nohy podráží a silou svou je láme.
Jsme jak dvě sochy,lásku v životě už nehledáme.
Spolu ruku v ruce, přesto v zapomění odcházíme.
Nejsem ty a já, není pár, nejsme lásky hodni.

Není citu, není lásky, jen ten mráz mi tělo drtí.
Jak láska mocná je, štěstí dává,jen mě pořád škrtí.
Příroda spící, tělo v horečkách se zmítá.
Stopa za stopou, noha za nohou do sněhu se boří.
Chtěl jsem jen lásku, co těší, co tvoří.
Odměnou dostalo se mi,že tělo zavaté ve sněhu leží.

Tělo bez života, mysl bez citu, jen to srdce buší.
srdce ryzí, srdce čisté umí ta správná slova říci.
Slova v hrdle hasnou a neřeknou jak ti to sluší.
Chytil jsem se do pasti, chtěl jsem být s tebou.
Past lovcem není líčena, je líčena tebou.