Plané naděje

Tak jsem přece přišla
Sebrala veškerou odvahu
A šla vstříc tomu, co se stane
Tiše jsme spolu rozmlouvali
/Pod červánkovou oblohou/
Do ticha občas zacinkaly
Zvonky tvého smíchu
Tak jak jsem mohla tušit,
Že jsi tam se mnou jen z donucení??

Tvé myšlenky letěly
/Pár Zlatohříváků ,
dlouho uvězněných pod zlatými sedly/
Překonala jsem hranice své výmluvnosti
A otevřela ti své srdce
Usmál ses
A nadřazeným, nedotčeným tónem povídal
Co mi ještě teď zní v uších -
- Měl jsi přítelkyni
A byla hrozně fajn
Skončilo to nedorozuměním
A ty čekáš, že se vrátí
Proto nechceš žádné závazky a nové viny

Netušil jsi
Že tvou obrovskou vinou
Je už to objetí kolem ramen
/Nedotýkej se mě/
Sykla jsem v posledním přílivu odvahy
A tiše se dívala
Jak se ze mě stává slaboch
Bavil ses
Tou roztřesenou holkou
Která toužila
/Po tobě!/

Cítil ses jako vítěz
Egoistický chlap
Kterému nejde o city druhých
Vzbudil jsi naděje
/Plané, jak jinak/
S pootevřenými rty pozoroval
Jak mě olizují plameny lásky
A výborně ses bavil
Odehnal bys mě mávnutím ruky
/Jako obtížný hmyz/
Kdybys mohl
Jenže na to už jsi měl dost upito

Tak se tedy omlouvám
A přeju spokojený život
Tobě, či vám /?/
/Rozhodně ti nebudu dělat spolučekatele
na tu holčinu s nedorozuměním/
Je čas navěky zamknout své srdce
A tělu předepsat samotu
Protože všechno ostatní
By tě mohlo příliš obtěžovat…