Podívej...padá hvězda...

Anotace: Věnováno Feli...

Podívej...padá hvězda...
prý si má v té chvíli člověk něco přát...
necítíš, nevíš, nevzpomínáš...
ležíc v trávě,vidím tolik drobných světel nočního města,
srdce křičí co měl bych si přát...

Však hlava vítězí,a s tou padající hvězdou,
uz chci mé lásce jen sbohem dát.
Tak tady to má lásko máš, s pádem a s vyhasnutím hvězdy,
vyhasne i má láska.

Má láska,to nebylo jen snění...
byl to cit hřejivý a tak krásný...
Jako pohled do Tvých očí...
jako Tvůj hlas...
jako Tvůj úsměv i jako Tvého smíchu znění...
závidím Ti to Tvé ,,pobláznění´´...

Až hvězda dopadne, konečně se vše změní,
a co bylo, najednou pak už není...
Srdce si navlékne brnění,
a o lásce bude chtít pro příště slyšet už jen z vyprávění...