Tobě...

Tobě...

Anotace: "Tobě"...je střípek,co schoval jsem v sobě.

Sbírka: Slova moje vlastní

Hrot šípů slunečních slétl k nám z nebe
v příšeří jilmovém ,dotkl se Tebe.
Barva Tvých očí se rozlila po kraji
zelené uhlíky řežavě doutnají.
Karneol vlasů chystá se vzplanout,
rozdmýchán, divoce začíná vanout.

Dráždivé divadlo snovým se zdálo,
pár tónů z palety-stačí tak málo,
spojeny v celek,jenž vybraný jemně,
rozehrál akordy vzbuzené ve mně.

Odstínem ze svých rtů zbarvilas oblohu,
(drama teď vrcholí,dýchat už nemohu),
krvavě rudá se oděna v kašmíru,
všechny ty barvy si vybíráš na míru.

Na papír vyryl jsem pocit z té chvíle,
tóny však pohltil do křídově bílé.
Autor Pietro, 23.08.2005
Přečteno 733x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Krása prostě krása ;) nic jiného k tomu nejde dodat

22.03.2007 13:01:00 | Ila

Naprosto souhlasím, kt omu už snad není co dodat..100

23.05.2006 20:19:00 | Bajík

tvá vyznání jsou dechu beroucí
výstižná..něžná..horoucí!!

31.08.2005 13:59:00 | šuměnka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí