Za všechno může krása tvá ...

Tvé vlasy zlaté jenž kolem té,
Tváře tolik svůdné
Zvolna se vlní
Tváře co zmatek neskutečný
Ve mně pokaždé vyvolává

Bloudím, pak sem a tam
Nevím co se semnou děje
Zůstat někde na chvíli stát
Věc téměř nemožná
Myslet rozumně věc nadlidská

Stav láskou ochromení se blíží
Těžké, pak normálně fungovat,
Když jen touha a zmatek mně souží

Za vše pak může tvá krása,
tak neopakovatelná
Za vše může tvá duše,
Co jak měsíc za úplňku
Mystickou sílu vyzařuje,
Která mně zcela pohlcuje