Anotace: U mě vesmír začíná, u Tebe však končí, fyziku.
teď šeptám pro tvé rty do vesmíru
přes stezku stesku osmi která spí
že jako nevěřící já potřebuji víru
v dálku jenž nás navždy rozdělí
už utichá šum veršů z přehánky
a pramínek jediný vzpomíná
ten déšť co kreslil na stránky
pro vzpomínky slova nevinná
němé malířství slepých básníků
zpívá mé paměti skrze touhu
žalmy ze kterých není úniku
o mé cestě přiblížit se Bohu
Zase se mi velice líbí druhá sloka, která ostatní dvě převyšuje, ale jinak básnička jako celek je také hezká. Jen tak dál.
Azazen
12.10.2008 21:01:00 | Azazen
Ta báseň mě uchopila takovým zvláštním kouzlem. Máš tam moc pěkné básnické obraty. Možná malou poznámku - dávej si pozor na rytmus, aby ti nepřebývaly v rýmech slabiky. Ale jinak se mi to velice líbí.
02.09.2008 13:59:00 | danaska