Anotace: Vítr fouká, vlny vanou, Ty jsi tam a já jsem stranou. Slunce svítí, čas nám běží, od přístavu na pobřeží.
Láska jak mocná čarodějka,
mi zamotala hlavu
a celý týden od pondělka,
pomalu si v tom plavu.
Jsem jako koráb na moři,
co nemá pevný bod,
však moře touží pokořit
a nic mu není vhod.
Potápím se pomalu
a občas drhnu o dno
a ztrácím se v tom závanu
a světlo by mi bodlo.
Rozsviťte lampy ať tma zmizí,
já chci zase plout do dáli
a zachránit své srdce ryzí,
co na dně skrývá korály.
no, taky si občas připadám jak v korábu na širém moři, břeh v nedohlednu, ale dokuď se koráb nepotopí uplne, je pořád naděje pevniny ;-) .....ST... jinak to prostě nejde :-)
02.09.2008 23:11:00 | Caracol