Kdysi jsem měl i já rodinu,
měl jsem mámu tátu a bratra.
Jo to jsem ,ale dělal hrdinu,
když stála o mě jedna parta.
Ano,ale tenkrát to byli právě oni
ti kteří mě stáhli takhle dolů
Poslední šanci jsem ztratil v loni,
když mohl jsem se vrátit ještě domů.
Jenže mě to ještě nestačilo
netušil bych,že takhle dopadnu
podívej brácho jak to skončilo
do pekla se dnes určitě propadnu.
Naučili mě kouřit a pít
k vůli nim jsem začal krást a lhát,
proto teď pod mosty musím žít
a proto je mi zima a mám často hlad.
Nakonec se na mě vykašlali
tak jako do dnes každý
na pospas osudu mě nechali
už jsem sám a to asi na vždy.
Rodiče ti už mě dávno neznají
tak pomoz brácho alespoň ty
když oni už mi nikdy nic nedají
prosím pomoz buď od té dobroty.
Pomoz mi najít práci a byt
už nechci být takový jako do dnes
já už nemohu déle takhle živořit
jen se podívej jak hluboko jsem pokles.
Všechno co jsem měl kdysi,
to jsem ztratil to už nemám.
Dnes se mnou žijí jen krysy
a já cestu zpátky hledám.
Klidně půjdu do léčebny,
ale trochu mi pomoct musíš.
Je jedno kolik tam budu dní,
jen neříkej,že to alespoň nezkusíš.
v drogách pomalu umírám
a v alkoholu se topím,
proto Tě znovu žádám"
POMOZ MI ZPÁTKY BRATŘE PROSÍM
Mno, myšlenku to má, jistou hloubku aj emoce, ale pořád ty chybky, jednou máš slůvko dobře, podruhé je napsané jinak ... když píšeš, čti také po sobě ... já vím, lehko se mi to řéká, já po sobě málo kdy čtu a také to občas vypadá. Ale dílko se mi jinak líbí, emoční, smutné, život sám ...
26.09.2008 21:32:00 | NikitaNikaT.
Na štěstí nikoho takového neznám,alespoň né osobně,takže jen doufám,že ten kdo se dostane na takovéhle dno,tak mu opravdu někdo pomůže.Tahle básnička se psala sama ani jsem nějak moc nepřemýšlel.Byla a vlasně je i pro mě moc emotivní a musím říct,že když jsem ji psal tak jesm řval jak malé děcko,zvlášť u toho konce.No jen se vžijte do jeho situace musí to být fakt hrozný.
03.09.2008 19:52:00 | Barci
To je jenom dobré že něco takového jsi nezažil sám.
Snad tomu dotyčnému někdo přeci jenom pomůže.
03.09.2008 16:12:00 | Květka Š.
dávám ST... ne za ten smutek, ale za krásné vyjádření... Každý by měl dostat druhou šanci... a přeci je, víš, jsou to rodiče, ty svému dítěti odpustí vše, jen to chce asi jen čas, aby ti žačli znova věřit, tak to nevzdávej!
03.09.2008 14:42:00 | Caracol