V myšlenkách vstupuješ do mého světa,
bez varování jak zjevení.
V hlavě mi uvízla každá tvá věta,
jsi moje půlnoční trápení.
O louce rozkvetlých konvalinek
jsi kdysi ódu pro mě pěl.
Od těch dob nádherně závratných chvilek
můj zrak už potom tě neviděl.
Z dálky tě přivolá magická síla
alespoň na krátký čas.
Z úst tvých zas uslyším - jsi moje víla,
slíbám ti slzy z tvých řas.