Už vím, jak voní pohádkové víly

Když držím svůj nádech na dlouhou chvíli,
jen abych cítil, jak voní pohádkové víly,
věřím, že tušíš, jak miluji tě děsně,
vždyť svírám tvou dlaň v mojí velmi těsně.

Paprsky Slunce hladí naše tváře,
tu mou a dívky z mého snáře.
Snad abych pochopil,
jak hezké je žít,
snad abych pochopil
to štěstí tady s tebou být.

Na otázku odpověď,
na lásku co změní svět.
Svět náš pro sebe jen máme
a čas našich srdcí,
jenž navždy sobě dáme…

Miluji Tě