Nepochopen, zatracen
Umírám nepochopen, zatracen,
však ještě jednou sladce zaspím,
ať spatřím naposled svůj krásný sen.
Každou hodinou a dnem,
chtěl jsem říci kapkám stačí,
síle hromů, ať již neburácí,
já hlupák, pouze láskou zaslepen.
Jedna tvář a jeden hlas,
nechal ten můj napospas.
Kdo nevcítí se, netuší,
když nesmráká se, neprší..
tak ještě jednou sladce zaspím,
byť mé já jen stěží spasím.