Vyznání

Jak tmavé vody jezera,
tak hluboké tvé oči jsou.
A bolí jako nevěra,
když v slzách se vykoupou.

Dva plátky rudé růže,
dvě řady perel v nich.
Tvůj usměv hladit může,
sladce zní z těch rtů smích!

Černější než hřívy vraníků,
a samet hladší není.
Jak víra starých poutníků,
tvé vlasy = krása, pokušení.

Srdce co pro všechny bije,
a sílu jim dodává,
od každého křivdy smyje,
radost všude rozdává.

Nikdo není skromnější,
to já přísahám teď tady.
A je nad slunce jasnější,
od ní nedočkám se zrady.

Ty jsi hvězda Mléčné dráhy,
ty jsi pro mě volný pád
a ted už jen řeknu záhy:
Lenko, mám tě fakt moc rád...:)