Na tvou památku

Prázdnou láhev v ruce svírám,
smutným pohledem k nebi se dívám
a přemýšlím...

Mokrá tráva po celém těle mě chladí,
láska s nenávistí těžký boj svádí,
a já nevím jak dál...

Poslední slza po tváři se kutálí,
kéž bysme alespoň přáteli zůstali,
vím, že to není možné...

Tvou krásnou duši bohu se zachtělo,
stalo se něco co se stát nemělo,
a já si to vyčítám...

Zůstalo mi pouze pár krásných vzpomínek,
a tvých vlasů pramínek,
jež střežím jako oko v hlavě...

Na věčnou lásku jsme věřili,
podmínky se však změnily,
a já pomalu ztrácím víru...