Anotace: ...a jeho hříšné činy...
Bývá mi někdy jak na moři,
bývá mi někdy jak na poušti.
Obzor jsem, zabíjím pohoří,
po větru celá se rozpouštím.
Bývám kýl, bořím se po přídi,
bývám i objetí po vzdechu.
Pluji, až nic se zas uslídí.
Utíkám, ulehám do mechu.
Do mechu, do vody, do písku,
třeba jsi lůžko v jahodníku,
třeba jsi příbojem v Tunisku,
nebo víc, vůně po bochníku.
Bývá, že uhoří nebesa.
To ustlal mech...sebe do lesa.
19.09.2008 10:24:00 Mirka Hedbávná
Špáďo, jsi velmi pozorný čtenář, a nejn to. Vždycky mne pobaví tvé chytré hříčky. Díky
19.09.2008 07:59:00 Špáďa
Je to mnohem víc než básenka o moři, souši, cizině a domově... FLI říká robot a já, že to není ani básenka o FLI-RTU, spíše o tom RTU a mnohém mnohem hlubším.