Získala jsem odvahu,
Šla za tebou a řekla ti, co cítím
Myslela jsem, že odhadla jsem tvou povahu,
Ale zjistila jsem, že se mýlím.
Myslela jsem, že mě pochopíš
a ne že se ke mně zády otočíš
Myslela jsem, že mě máš taky rád,
ale ty ne- už nejsi ani můj kamarád.
Se slovy já ti napíšu, si odešel,
Ale už si pro mě nikdy nepřišel
Nechal si mě někde v zemi smutku a mrazu,
Stát na pokraji srázu.
Ale co nadělám
Je to tvá věc,
Cokoli udělám
Ty bereš jako hec.
pekna basnicka,,,to je mi lito,prala bych ti to stesti ktere ted mam ja,,ale ver ono prijde ve chvily kdyto budes nejmin cekat,,,
23.09.2008 09:28:00 | strašidýlko-střapatý
TP- jo to je pravda...většinou si to uvědom až když si tím sami projdou, ale pak už je pozdě....
saddova- díky... že jsou moje rýmy nebo básničky fádní mě netrápí.... každý skládá jak umí.. mě je jedno jestli jsou naprosto skěvelé nebo ne... někou se líbí někomu ne... pro mě je hlavní, že to jde ze srdce... prostě to co cítím to tam je... ale jinak díky.... budu se snažit zlepšit to..
21.09.2008 20:26:00 | NiQuS
škoda, že ten druhý si to vůbec nedokáže uvědomit, jakou odvahu je třeba posbírat k takovému činu...
21.09.2008 18:40:00 | SZN