podzimní

Zase si do hrnku
vzpomínky natrhám,
na stráni zbylo pár
ostružin posledních,
přidám pár polibků,
letních mámení žár,
a na vršek položím
Tvůj nádherný smích..

Malíř už vyrazil,
se štětcem do kraje,
a plody jeřabin
u cest se stydí,
vítr si v korunách
svoje hry zahraje,
léto si na přesrok
věci své klidí..

A tak s lístkem barevným
k nohám Ti skouznu,
a Ty mě uslyšíš,
jak v krocích Ti zašustím
a do srdce Tvého
pak tiše vklouznu
a Tebe,
z komnat svých,
lásko má nepustím...