BeZ

Uprostřed neznámých slov a zvuků,
bolí mě uvnitř,když zvedám ruku,
uprostřed toho všeho,
bolí mě zevnitř mé ženské tělo,
zvuky a hudba,je to celý můj svět,
ve kterém hnije nejen můj květ,
není konce,není řešení,není nic ani okouzlení,
je jenom,úzkost a smutek,
že mi ten nejlepší pod prsty utek,
do dálek,do hor
a u mě zůstal jen pohádkový mozkomor,
jak se to může jenom stát,
že mě už dlouho nikdo neměl rád.