Zraněna citem uvadá
klesá k zemi a tiše spílá
chtěl jsem ji zalít polibkem
ona se jen k zemi dívá.
Netruchli moje květino
nechtěl jsem tě tu ranit
má slova vždy běží napřímo
nechci svou zradu bránit
Teskno ti je a teskno bude
smutek se v šílenství propadá
nenávist už začíná bujet
mění se také tvá nálada.
Odpusť mi moji zradu
nejsem hoden tvého srdce
věším svou těžkou hlavu
cítím se trapně a trpce.
Až moc přesný.. hlavně to "ona se k zemi dívá" =o( Ale kdo by se mi byl býval divil
27.09.2008 15:09:00 | *whatsoever*
já nevim. chápu že to myslíš upřímně, opravdově, ale právě tu opravdovost v tom necítím. asi je to formou.
jinak...
hodně štěstí.
26.09.2008 19:41:00 | atty