Hvězdo dokonalá,
kde ty nocí záříš,
jako krůpěj malá,
v obloze se ztrácíš.
Skryta věčně v přízrak,
jehla v hoře sena,
bloudíš světem jen tak,
sama zamyšlená.
Má jiskro života,
potřebuji tvou zář,
chybí nám jistota,
zda pohladím tvou tvář.
Očekávání je hrozná trýzeň, zvlášť, když jseš přesvědčen, že se ti to povedlo. Znám. Ale nezbývá než čekat a psát. Kvalita se prosadí, je-li kvalitou.
Máš slušně našlápnuto, tak šlapej. Pár bodů máš jistejch. Ode mne.
20.02.2009 10:28:00 | Zasr. romantik
Ten pravidelný rytmus by si zasloužil zhudebnit... a nebo ještě líp, nejdřív trochu rozbít - a pak zhudebnit:-)
Jakákoli pravidelnost v mém zcela nepravidelném a zmateném životě mě přímo děsí, ale z téhle básně mám takhle v sobotu večer docela příjemný pocit. Čím to?
06.12.2008 17:27:00 | Gina Rocca