sluneční paprsky jí barvu daly
zlatem se oděl louky šat
včeli jí láskou přivítaly
já v její vůni toužil spát
z nektaru darovaly medu
ač stonky někdy hořké byly
tuhle tu květinku mám rád
chtěl bych s ní trávit každou chvíli
léto jí hlavu postříbřilo
vločky jich vlasů vítr nesl
dál její krásu nosím v srdci
když loukou kráčím k směrem k lesu
.....
až mrazík její listy sežne
a louka zrezne jako liška
přesto v mém srdci navždy zůstane
zlíbaná sluncem pampeliška...
Proto mám tak ráda med z pampelišek
01.10.2008 21:36:00 | Vivi.~2