Pro Tebe

Když půlnoc se schyluje a předává dni vládu,
závidím gejzíru tajemné létavice,
hvězdnému ocasu, závoji z perleti,
vesmírnou temnotou bezpečně proletí,
zanechá znamení, jak zlatý plamen svíce,
a zase se vytratí, dle nebeského řádu.

Na křídlech anděla posílám do noci
nesmělé poselství, vložené do svých rýmů,
bláhové vyznání znějící z houslí tónů,
jak Ave Maria vetknuté v srdci zvonu,
utkané z polibků, bodavé touhy stínu,
v očích tvých tonoucí, v bolavé bezmoci.