Vzpomínám tu krásnou letní chvíli ,
kdy nohou bosou ,
hebkou trávu s rosou
jsme přecházeli spolu ...
ruku v ruce - štěstí plni .
Po probdělé noci , / v žáru lásky/,
moci se nám spáti nechtělo.
Touhou lásky hnáni
nescházelo spaní ..
Každá chvíle společná ,
krásná byla .. skutečná.
Moje ruce , ty Tě znají ..
Při vzpomínce ..až dech se tají .
Mravenčení bříšek prstů ..při hlazení Tvého těla ...
přenes slasti do propasti zapomnění reálného času .
To vzájemné dotýkání , poté krásné milování ..
a znovu ... příslib, hodokvasů lásky naší.
Poetou být,ač jím nejsem , vždy vybavím si tyto verše.
a kouzlo oné letní noci ..
bude navždy mě mít ve své moci.
Moc povedené dílko, něžné, lehounce smyslné, zamilované, život sám píše tuhle krásnou vzpomínku Tvými prsty... přesně takovou, jak si ju pamatuješ. To hezké se nikdy nezapomíná. Jsou v životě okamžiky, tak silné, které, když si připomeneme, je to, jako by to bylo právě včera. ST! za to všecko.
03.10.2008 09:21:00 | NikitaNikaT.
Já ani nedýchám ...
Nádherné ráno díky slovům Tvým
a déšť vůbec nevnímám ...
03.10.2008 07:34:00 | jita.1965