Malá mořská víla

Anotace: Můj první a zatím jediný sonet

Kdo ukázal mi ten nehynoucí cit?
Byla's to ty, má krásko něžná.
A i když jsou tato slova téměř běžná,
dala's mé duši klid.

Však nesmís se k tobě přiblížiti.
Jsi malá mořská víla.
S pletí jako růže bílá,
mohla by ses v pěnu proměniti

A tak dál sním svůj krásný sen,
když temná noc mění se v den.
V tu dobu ke mě promlouvá.

A já čekám tu na tu chvíli,
až vezmu všechny božské síly.
Pak má víla bude skutečná.