Den se skláník západu,
a bukové listí hoří.
Tak hoří i tvé srdce při loučení,
rty drtí okamžik,
vlasy voní dnem
a ruce se chvějí přítomností.
Metro přijíždí,
tvůj pohled také nastupuje,
a v nedalekém lese;
malíř rozbalil paletu,
aby z tvých slz;
namaloval lásku.