Pocit

Anotace: ze života

Duše má zbloudilá neví kam kráčí,
oči mám oteklé vše mi je k pláči.
Duše má prokletá v smutku se propadá,
proč právě já??..to mě jen napadá.
Ruce mám zbělalé, studené, až běda,
slůvka přívěti, hřejivá, nikdo mi nedá.
Srdce je bolavé po lásce prahne,
a já se ptám..Kdy mi zas zahne...?