Podzimní úzkosti

Anotace: Na každého nějak doléhají.

Sbírka: Hra na lásku

Něco se otvírá, když nevidíš zeď.
Ospalé zahrady, kašny na náměstí
a zpívající voda ve fontáně
kterou střeží ptáci.

Okna starých domů zívají nudou.
Naproti otevřeli hospůdku
a je slyšet zpěv a smích,
cinkot nádobí. Pach piva.

Sleduješ let ptáků po obloze.
Jizvy se pomalu zacelují.
A na rtech se chvěje polibek
tvé letní plavovlásky.

Nauč se mluvit bez hnutí rtů
a Anděl se dotkne prstem tvých ran.
Bude se tvářit jako kamenný,
tam výklenku starého kostela.

Je neděle. A všechno je jak dřív.
Slunce se plíží po střechách.
Tíží tě vzpomínky na lásku, já vím.
Svírá tě ze samoty strach.